O stromech
V naší krajině již bohužel není mnoho krásných, starých dřevin, které upoutají na první pohled svým majestátem, krásou a přírodní silou, která z nich vyzařuje. S tím, jak postupně dochází k přirozenému, ale často i k zbytečně předčasnému ukončení života stromů rukou člověka, roste potřeba významné jedince jednotlivých druhů chránit.
Právě proto jsem se rozhodla uspořádat tyto stránky. Upozornit obyvatele naší země na existenci významných a krásných stromů, které v jejich okolí rostou. Přiblížit jim je pomocí fotografií v různých ročních obdobích.
Stromy se někdy člení podle dosahované výšky na podkategorie:
- stromek (arbor parva) do 7 m
- nízký strom (arbor nana) 8–15 m
- středně vysoký strom (arbor mediocris) 16–25 m
- vysoký strom (arbor alta) 26–50 m
- velmi vysoký strom (arbor altissima) nad 50 m
Vnitřní stavba kmene
Na povrchu stromu je kůra, která může mít různou podobu, od tenké několikamilimetrové, až po rozbrázděnou mnohavrstevnou kůru, která se postupně odlupuje. Takto rozbrázděná kůra se nazývá borka. Pod kůrou se nachází lýko, které je v podstatě jedinou živou částí kmene. Lýkem prochází sítkovice, které rozvádí organické látky po celé rostlině. Největší část kmene je vyplněna dřevem, což je v podstatě mrtvá hmota cév, skládající se z celuozy a ligninu. Mezi lýkem a dřevní částí se nalézá kambium, které se významně podílí na růstu kmene.
Růst stromů
Strom roste do délky běžným prodlužovacím růstem. Jeho zvláštností je růst do šířky. Při něm dochází k sekundárnímu tloustnutí. Při sekundárním tloustnutí se uplatňují dva druhy pletiv, sekundárních meristémů – kambium a felogén.
Kambium se zakládá jako prstenec meristématických buněk, které se nacházejí jak v cévních svazcích (tzv. fascikulární kambium - odděluje vnější lýkovou a vnitřní dřevní část cévního svazku), tak mimo ně (interfascikulární kambium). Tloustnutí se děje tak, že fascikulární kambium produkuje směrem ven lýko (sekundární floém) a směrem do centra kmene dřevo (sekundární xylém). Tato produkce se děje především na jaře (v dřevní části vznikají řidší cévy o větším průměru – světlejší zbarvení), o něco pomaleji pak v létě (hustší cévy o menším průměru – tmavší zbarvení), na podzim a v zimě ustává, čímž se vytváří charakteristické útvary, tzv. letokruhy.
Felogén se nachází na povrchu lýkové části a také produkuje buňky ven i dovnitř. Směrem ven jde o buňky korku (felému), směrem dovnitř pak buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Buňky nad felogénem postupně odumírají, neboť vznikající korek jim zamezí v přístupu živin (které se k nim ze sítkovic a cév nedostanou).
Metabolismus
Stromy s ohledem na své velké rozměry mají rovněž poměrně intenzivní metabolismus. Např. průměrně vzrostlý stoletý soliterní strom za jeden letní den vyprodukuje při fotosyntéze asi 1000 litrů kyslíku (člověk za stejné období spotřebuje při dýchání asi 300 litrů). Díky potřebě chlazení tentýž strom odpaří za den přes 100 litrů vody, což odpovídá energii asi 70 kWh (která se promění ve vodní páru místo v teplo – lze tedy říct, že funguje stejně účinně jako klimatizační jednotka o výkonu 3 až 5 kW).
Ochrana stromů
Kácení dřevin se řídí zákonem ČNR 114/1992 Sb. v platném znění ze dne 1.12.2009 a prováděcí vyhláškou MŽP 395/1992 Sb. Vlastník pozemku smí pokácet strom, jehož obvod nepřesahuje 80 cm ve výšce 1,30m nad zemí. U větších stromů musí žádat o povolení obecní úřad. Výjimkou je situace, kdy strom je prokazatelně zcela uschlý, nebo bezprostředně ohrožuje životy a zdraví obyvatel nebo majetek (většího rozsahu). V takovém případě lze strom pokácet ihned, ovšem je nutné strom před pokácením zdokumentovat a do 15 dnů pokácení ohlásit obecnímu úřadu, který může případně rozhodnout o jeho neoprávněnosti. Nelze připustit preventivní kácení zdravých dřevin, které by mohly působit škodu například pádem při větrném počasí. Významné stromy může obecní úřad vyhlásit za památný strom, takto je možno vyhlásit i celou alej či stromořadí. Nelesní zeleň se často stává součástí územních systémů ekologické stability (především biokoridorů), popřípadě významných krajinných prvků. Ochrana lesních stromů je zajištěna především pomocí lesního zákona. Navíc každý les je ze zákona o ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem.
